⬆️ Všeobecně se tvrdí, že ženy se více podřizují kolektivu (aby zapadly / nevyčnívaly) než muži - podívejte se ale kolem sebe, kolik mužů "přijme za své" nepřirozené* chování, když společnost (i kolektiv mužů) všem tvrdí, že sex na jednu noc je dobrý, a čím více toto někdo provozuje, tím lépe.. Opravdu se ženy více podřizují společnosti / (ženskému) kolektivu, zatímco každý muž si převážně určuje "vlastní cestu"? Podle mě to je lež = muži se (mužskému) kolektivu podřizují ještě více..
* Když je klukovi kolem 13ti let, většinou se přirozeně zamiluje do JEDNÉ spolužačky, které se správným způsobem věnuje (=dává jí pozornost, k ničemu jí nenutí). Pak mu ale mužský kolektiv představí porno společně s ideou, že by měl chtít co nejvíce žen (a měl by se na ně dívat jako na objekty). Zatímco do puberty byl normálním člověkem s lidskostí, po pubertě většina mužů lidskost VŮČI ŽENÁM ztrácí (a nastupuje přebujelé ego, mnohdy založené na strachu z odmítnutí/selhání).
Pak tady máme ten faktor, že když svobodomyslnému člověku (=který si dělá, co chce ..v dobrém slova smyslu) někdo představí jednorázový sex jako super činnost, tak to dejme tomu v pubertě párkrát vyzkouší, ale PŘI TOM si klade otázku "jak se u tohoto JÁ cítím?", a když zjistí, že je příjemnější mít sex s někým, koho má rád/a, tak bude raději ve vztahu (ať už kolektiv odměňuje cokoli = důležitější je vlastní vnitřní pocit než ocenění zvnějšku..). Jednorázový sex je prázdný oproti sexu s partnerem, do kterého je člověk zamilovaný. Ale když někdo nemá zkušenost s ničím lepším (=když např. nikdy nebyl zamilovaný/á), může mu/jí jednorázový sex připadat jako "to nej, co může být..". Opravdu se budete raději řídit radami ostatních, kteří mohou/nemusí radit dobře, než svým vlastním úsudkem?
..Další OBROVSKÁ lež, kterou společnost jednohlasně přijímá, je, že když žena provozuje jednorázový sex, pak nebude schopna cítit spojení v partnerském vztahu (až se rozhodne, že už by se chtěla usadit). Ačkoli toto je pravda (ale až od určitého počtu jednorázových partnerů, např. "nad 50"), tak ta manipulace spočívá v tom, že se soustředíme jen na ženy (aby zůstaly schopné partnerského vztahu), ale tak nějak se předpokládá, že na muže jednorázový sex žádný špatný vliv nemá.. (přitom na muže má promiskuita horší psychologický účinek než na ženy)
Takže.. Dejme tomu, že žena vyzkoušela 5x jednorázový sex (s 5ti různými partnery). Pak se rozhodne, že chce raději vztah a/nebo z důvodu neočekávaného zamilování chce s vybraným mužem monogamní vztah. Tato žena (většinou, pokud tam není nějaký jiný problém) se chce "zavázat" a být věrná, pokud se zamiluje. Neříkám, že je dobré spát s lidmi na jednu noc nebo provozovat "situationship" apod. (já se tomuto celý život vyhýbám), ale cca 5-10 jednorázových sexů většinu žen (dle mých pozorování = jak říkám, já s tímto téměř žádné zkušenosti nemám) nezatvrdí. Pokud se ještě k provozování "hookup culture" tyto ženy nezačaly pravidelně dívat na p*rno, tak dle mého odhadu do 10ti sexuálních partnerů mají dál schopnost začít chtít vztah a být věrné i se dokážou zamilovat atd. Až dejme tomu od vysokého počtu (tohle bude asi individuální) "body count" žena tak nějak ztrácí schopnost monogamního párování (ale taky ne úplně všechny..). Jak je to se ženami, které pravidelně sledují porno (z hlediska schopnosti párování do monogamního vztahu), nevím = já to nikdy nesledovala a ženy se (obecně) nikomu s tímto nesvěřují..
ZATÍMCO MUŽI, kteří začnou s "hookup culture", se zároveň s tím většinou pravidelně dívají na porno, a už někde od 5ti jednorázových partnerek (či někteří i dříve..) ZTRÁCÍ SCHOPNOST ZAMILOVAT SE i ochotu být věrní (navíc mají "strach ze závazku" a nebo o vztah ani nestojí, protože si projektují svůj vnitřní stav promiskuitního charakteru do všech žen..).
Jak ženy tak muži se pomocí sexu s někým (na nějaké úrovni) vážou, ale muži se od toho umí trošku lépe oprostit/potlačit to (i když i promiskuitní ženy toto umí vytrénovat). Když ale člověk potlačuje/mění něco, co Bůh takto stvořil, ztrácí lidskost -> a pak hrozí, že půjde do pekla. Navíc ubližuje jednorázovým partnerům, pokud je bere jako objekty (=využívá) a/nebo jim lže (aby je dostal/a do postele).
Pro muže je ta LEŽ, že když se nebude vnitřně na vztahy upínat, tak nebude nikdy zraněn, natolik lákavá, že tomuto chtějí věřit (ačkoliv to není pravda, ale praktikováním "hookup culture" se v tomto směru do jisté míry mohou zdokonalit..jenže tím ztrácí něco, co si ani neuvědomí, že ztratili, a cena je vysoká = postupně/pomalu ztrácí lidskost).
Navíc muži touží po BEZPEČNÉM
(opět jsou zbabělejší než ženy**) emocionálním spojení, které hledají (v uznání) u ostatních mužů (za to, s jak vysokým počtem žen se jim podařilo vyspat), namísto aby to hledali u ženy, protože ženám nevěří (kvůli tomu, že oni sami jsou VŮČI ŽENÁM zlí, to předpokládají i od nich = tady záleží na "karmě", výběru sociální skupiny i náhodě, na jakou ženu kdo narazí -
lidé, a tedy i ženy, mají svobodnou volbu, takže se nedá ovlivnit, co si jednotlivé ženy svobodně zvolí - jestli být dobré a nebo zlé..ale nemůžeme předpokládat, že si všichni zvolí zlo, byť je to stejně možné, jako to, že si všichni zvolí dobro).
Samozřejmě někdo může nedůvěřovat na základě špatných zkušeností - jenže když potenicální budoucí vztah rovnou pokazí (neúctou až ponižováním žen díky nezpracovanému hněvu na svoje bývalé), má 100% jistotu neúspěchu (proč by volil tuto strategii? = asi nízká inteligence). Vždy jsem se divila, co (dle jejich mínění) ospravedlňuje muže, kterým ublížila zlatokopka, k tomu, aby začali ubližovat jiným ženám (které jim nic neudělaly)?
Když mně ublížil nějaký bývalý, tak jsem si řekla "tento konkrétní člověk si vybral zlo" a/nebo "asi to je narcista". Dalšímu člověku daného pohlaví (který může, ale také NEMUSÍ být taky zlý) přeci nezačnu preventivně ubližovat, abych měla 100% jistotu, že k žádnému vztahu ani nedojde (protože JÁ jsem to zkazila). Jak bych se pak cítila (po zbytek života) s vědomím, že MOŽNÁ jsme mohli zažívat hezké věci, ale je to moje vina, že nikdy nezjistím, co by se stalo / jaké by to bylo, kdybych si vybrala chovat se dobře..ještě k tomu, když tento JINÝ člověk za to, co se mi stalo v minulosti, NEMŮŽE). Nezasloužil by si čistou šanci (podobnou, jakou měl můj bývalý), aby mohl ukázat, co v něm je? No a pokud by i tento další člověk opačného pohlaví zvolil podobné zlo jako bývalý, tak ho přeci také odmítnu / rozejdu se s ním a dám šanci dalšímu.. Proč by měli dobří lidé trpět za zlo, které provozuje / si v minulosti vybral udělat někdo jiný - jen kvůli tomu, že jsou stejného pohlaví? I kdyby bylo 99 zlých mužů/žen ku 1 dobrému člověku, pořád se vyplatí těch 99 odmítnout a dát čistou šanci (=stejnou, jako všem ostatním) i tomu dalšímu (v řadě na vztah s vámi). No a pokud je někdo zraněný tak, že se na vztah (už) necítí, tak by měl být nějakou dobu sám (a buď to po čase bude chtít znovu zkusit = začne to tak cítit, a nebo mu/jí bude příjemnější žít celý život v celibátu, na tom není nic špatného). Já netvrdím, že máte dávat stejnou šanci všem mužům/ženám na planetě - jen pokud se vám někdo líbí / cítíte něco / přitahuje vás, tak máte dát čistou šanci na lásku (a nemáte dotyčného člověka začít ponižovat jednorázovým sexem "za to", že vás přitahuje). Pokud se nějaká žena obléká vyzývavě
(tak má špatný charakter = neschvaluji to, ale), měli byste se naučit nebýt přitahováni k odhaleným intimním partiím neznámých lidí (ženy toto umí = když jim cizí muž posílá "nudes", většinu to nevzruší, ale naopak to je silně odpuzující). Když toto umí ženy, proč by se to samé nedokázali naučit muži?
**Ženy vědí (a přesto se nebrání/nebojí závazku ani zamilování), že nikdy nikdo nemůže žádnému člověku 100% zaručit, že když se on/ona do někoho zamiluje, tak nebude nikdy zraněn/a. I v ideální společnosti, kde by byli všichni jen dobří, by sem tam docházelo (minimálně) k odmítnutí, protože ne všichni se hodí ke všem lidem opačného pohlaví..
Shrnutí je takové, že (někteří) muži řídí společnost, a ti se rozhodli, že budou všem lhát o tom, že mezi muži a ženami jsou tak velké rozdíly, že jedno pohlaví přirozeně preferuje polygamii
(=takže by Bůh stvořil dvě pohlaví tak rozdílné, že by se k sobě do vztahu ani nehodili?), a že je dobré se od vnitřních pocitů úplně odpojit (a místo nich se řídit vnějším oceněním zvrácené společnosti).. Téměř každý tento předpoklad nekriticky přijímá, ač pravda je taková, že mezi pohlavími sice
jsou rozdíly, ale zároveň muži i ženy jsou lidmi = základ mají společný.
Snad všechny muže moc nepřitahují promiskuitní ženy, ale muži se diví, že ženy jsou na tom stejně = že ženy jsou také odpuzovány (mužskou) promiskuitou.. Kolují vtipy o tom, jak jsou ženy složité a jak nevědí, co chtějí - ale přitom chtějí podobné věci, co muži. Např. muže přitahují ženy, které jsou věrné a které samy od sebe (přirozeně / od přírody) netouží po sexu s mnoha různými partnery. Ženu na muži také přitahuje, když se nedívá po jiných.. (a když PŘIROZENĚ sám od sebe touží po monogamním vztahu) Zatímco promiskuitní muži většinu žen odpuzují. To, že se některé ženy zamilovaly do promiskuitních mužů, bylo způsobené tím, že jí LHAL a PŘETVAŘOVAL SE (=myslela si, že je dobrý), a když zjistila, jaký je uvnitř, vždy nakonec vztah ukončila***, přestože to bylo těžké rozhodnutí (když už byla zamilovaná). (***pokud se on doopravdy nějakým zázrakem nezměnil..a ona nebyla nějakým zázrakem schopná po odpuštění, které není tak těžké, ve vztahu S ČISTÝM ŠTÍTEM pokračovat, což je těžké)
Někteří muži lžou/přetvařují se, a pak dávají ženy, které jim uvěřily, za příklad toho, že ženy jsou k promiskuitním mužům přitahovány..
To je jako by žena spala s mnoha různými muži, ale s jedním z nich šla do vztahu, a tomuto by tvrdila, že je (skoro) panna a že je věrná a zamilovaná jen do něj atd. A PAK když by jí ten muž chtěl za ženu (a zamiloval by se do ní), by ho začala dávat za příklad toho, jak muži touží po promiskuitních ženách?? Je téměř neuvěřitelné, "kam až" (ve směru zla) jsou muži schopní zajít, aniž by se nad svým charakterem zamysleli.
Dále.. Muži chodí v partičce a hodnotí ženy podle vzhledu částí těl (např. komentují velikost poprsí a/nebo jak je něco sexy). Pokud by ale žena takto přehnaně (a nevyžádaně) komentovala zadek, svaly apod. skoro každého muže, většinu mužů by vulgární žena odpuzovala.. Ale muži často komentující určité ženské partie se diví tomu, že ženy (jejich) vulgarita odpuzuje. Ano, ANI ŽENY vulgarita nepřitahuje!
Opravdu jsme natolik rozdílní a nebo se preference OBOU pohlaví shodují v tom, že věrnost / NEpromiskuita spolu s NEvulgaritou VŠECHNY (=jak muže, tak ženy) přitahuje, zatímco vulgární chování spolu s promiskuitou odpuzuje? A jde to ještě dál..
Muži hodnotí ženy od 1 do 10 (jelikož objektivní krása existuje, tak toto není úplně špatně, ale takovéto časté povrchní hodnocení druhého pohlaví na základě vzhledu je divné) a někteří muži jednají se všemi krásnými/přitažlivými ženami jako se sexuálními objekty (nikoli jako s lidskou bytostí) = upřednostňují sexualitu/flirtování/"mužskoženskou polaritu" před vnímáním druhého (v první řadě) jako lidské bytosti (při kontaktu s člověkem opačného pohlaví). Ženy toto (většinou) odpuzuje.. Muži se (opět) diví, že ženy odpuzuje muž, který s nimi "neumí" jednat jako s lidskou bytostí. Ale kdyby žena používala svého muže jen jako vibrátor bez zájmu o to, jak se má (jen by se udělala a odvalila, usnula = a toto by dělala pravidelně skoro vždy, a jinak by s ním ve vztahu ani moc nekomunikovala), muž by (když by ho viděla jen jako objekt k použití) dlouhodobě nebyl v takovém partnerském vztahu šťastný. A kdyby většina žen při rozhovoru s jakýmkoliv mužem přecházela do flirtování nebo k fyzické objektivizaci (a téměř nikdy by s muži nekomunikovaly jako s lidskou bytostí bez sexuálního podtónu), asi by to muže odpuzovalo..
Samozřejmě, pokud někomu chybí sex, chtěl by tohoto nového ženského přístupu nejprve využít, ale pokud by měl sexu dost, zatímco toto podivné chování žen by trvalo pořád, mužům by ženy (které je nechtějí vnímat jako lidské bytosti, pouze jako sexuální objekt) začaly vadit.
Takže obyčejná lidská důstojnost upřednostněná před sexuální komunikací potěší (a když je někdo "váš typ", tak i otevírá k možnosti něčeho víc) jak ženy, tak muže. A takhle bych mohla pokračovat = spoustu věcí mají muži se ženami společných,
ale dokonce i muži, kteří VĚDÍ, že by mohli tuto ženu "sbalit", kdyby se k ní chovali slušně a pozvali jí na rande, si z nějakého důvodu raději zvolí jí např. ponížit sexuálními narážkami a namísto nabídky začátku poznávání se (vztahu) si oni sami vybírají promiskuitu.. Dělá jim asi dobře, když jejich zlo někomu vadí / když to někoho štve, ale já si myslím, že jednorázový sex je nuda. Objektivizace i vulgární komentování tělesných tvarů mě nudí. Neštve mě to, nudí to. Když to někoho baví, asi to on/a sám/a bude provozovat - ale jde o to, že pro (ostatní) normální lidi "hřích = NUDA".
Závěr: Muži se odpojili sami od sebe a (ačkoli ženy chtějí v partnerském vztahu podobné věci, jako muži) začali se divit "co ty ženy vlastně chtějí", je to pro ně veliká záhada. Zatímco žena si řekne "jak bych se cítila, kdyby mě partner podváděl? špatně" a tak nepodvádí. Taky si řekne "jak by mne přitahoval někdo, kdo kouká po jiných / často hodnotí intimní partie cizích lidí? no nic moc", a tak takové chování (které je odpudivé) neprovozuje. Ženy většinou (přirozeně) nedělají to "co ona sama nechce, aby někdo dělal jí" = TAK JEDNODUCHÉ TO JE! Základní lidskost/důstojnost/úcta vůči druhým.
Proč si muži neřeknou "jak by mi bylo, kdyby mi žena volala jen v noci když je opilá za účelem sexu, ale pak by odešla a po delší čas si mě nevšímala?" a "chtěl bych být ve vztahu, ve kterém by mě partnerka podváděla / koukala po jiných / nevážila by si mě apod.?" a neorientují se podle toho? Samozřejmě když už si někdo v minulosti zvolil ublížit za účelem zisku (sexu, vztahu, moci..), tak má "karmu" (která ho páruje s lidmi podobného charakteru) a téměř se tím odepsal. Protože muž má vést a činit (neovlivněná) správná rozhodnutí.. (to neznamená, že si nemůže nechat poradit, ale nemůže se rozhodovat podle nátlaku společnosti + rozhodnutí ublížit nevinným slabším je nepřípustné)
Když jsem já měla na výběr "ublížit masochistickému partnerovi nebo se rozejít" tak jsem zvolila neublížit, byť by to znamenalo (dočasný nebo trvalý) zánik vztahu. Zatímco většina mužů si zvolila ubližovat traumatizované partnerce, která si to nechá líbit a/nebo to ve vztahu předpokládá, raději než aby zvolili neubližování s reálným rizikem, že se s nimi ona rozejde.. Ženy mohou porovnávat podle sebe "když jsem měla možnost trojky se dvěma muži, lákalo mě to a souhlasila jsem?", takže když vidí muže, kterého láká sex se dvěma ženami (=perverze), proč by takového muže měly (ve své blízkosti) tolerovat? A ano, muž si musí vybírat přirozeně bez ohledu na odměny/ztráty (a pak se dle výsledků rozhodování spáruje s podobným charakterem). Proto to je téměř nemožné odčinit, ale když se někdo rozhodne (trvale) změnit se k dobru, pak by mohl dostat šanci u neznámých lidí, které on sám v minulosti netraumatizoval (u lidí, kterým už ublížil, také může dostat šanci, ale není to zaručené a neměl by s tím vůbec počítat = tak má největší šanci na úspěch, byť je to procentuálně stále velmi nepravděpodobné).
Proto bych vedla společnost ohl. výchovy dětí k tomu, že jsme si všichni podobní jako lidé (=aby vnímali druhé především jako lidské bytosti a aby nikomu nedělali to, co by sami nechtěli, aby někdo jiný dělal jim). Samozřejmě i "práh bolesti" se u různých lidí liší, takže se může přihodit neúmyslné ublížení, ale to se dá vždy vykomunikovat = vysvětlit (jak co kdo myslel a/nebo s jakým záměrem to udělal).
Protože ideální je (jak u mužů tak u žen) když má člověk co nejméně sexuálních partnerů. A ideálně se nikdy ani nerozhodne/nerozhodl někomu ubližovat / využít někoho atd. I když známe člověka, který má špatný charakter, nezačneme mu ubližovat, abychom ho/ji "potrestali". Pokud se s někým nebavíme / něco nám vadí, tak to řekneme (proč). To neznamená, že se druhý musí vždy měnit podle našeho vidění světa, ale bude mít k dispozici zpětnou vazbu na své chování (kterou si každý zaslouží) a může i dotyčný/á poskytnout (zpětné) vyjádření.
Tohle by měl dělat každý sám od sebe (přirozeně), ale když je společnost velmi zvrácená, poskytuje mladým lidem zlé lidi za vzor (a to je může velmi mást i svádět špatným směrem).
PS. Samozřejmě, že hnutí "
mezi pohlavími nejsou vůbec žádné rozdíly a jsme androgenní bytosti, každý nosí kalhoty a všichni musí chodit do (zbytečné) práce" vzniklo kvůli tomu, aby se lidi naštvali a "přehoupli se" do opačného extrému "
muži a ženy jsou naprosto rozdílní (muži nikdy ženám nemohou porozumět), protože jedno pohlaví je polygamní zatímco druhé monogamní"..
Skoro všichni s radostí na minimálně jednu z manipulací (a někdo dokonce na obě) skočili, což bylo dopředu určeno úrovní charakteru.
(takže když tvrdíte, že jste MAGA nebo naopak součástí sociálně zaměřeného hnutí, mě neoblafnete = ve všech směrech se vyskytují lidé s nic moc charakterem a lze do nich vidět = co si proč myslí / jak špatný charakter ovlivnil jejich volbu nějakého názoru apod.
..ale platí to i NAOPAK: mezi feministkami, prostitutkami i MAGA jsem se setkala s pár lidmi s velmi dobrým charakterem
=> proto já se orientuji jen podle charakteru)