.....

Kiana má tu zkušenost, že když se DID léčí (např. kvůli většímu bezpečí), tak se to může navenek jevit jako větší projev = "zhoršení", protože víc osobností chodí front a o trochu méně se maskují. Zatímco když je stres nebo menší bezpečnost, tak jsem celkově mnohem víc disociovaná, takže ani nevím, kdo je front; a okolí to připadá "normálnější" (osobnosti se taky hodně maskují) jako jedna osobnost.

Když kiana zjistila o svém DID, tak jí to ani nevadilo, včetně nějakého (ne hodně zlého) traumatu (např. něco jako trauma, které sama zažila a pamatuje si na to = třeba něco podobně traumatického jako vztah s narcistou).
Ale nějaké extrémní trauma by pro ní bylo nepřípustné..

Když jí býv. illum popisoval illumináty, tak si myslela, že je hrozné, že na světě existuje až takové zlo a zrovna ona jako jedna z mála na planetě se stala obětí (únosu a/nebo že s ním náhodou přišla do blízkého kontaktu). Pak ale zjistila, že se to děje poměrně běžně (skrytě) a nakonec že se to děje skoro všude docela ve velkém.. Ale to je ještě horší!

V 18ti letech téměř nejedla (kvůli té dietě a protože byla závislá na nejedení, takže už to nedokázala silou vůle změnit) a párkrát v myšlenkách slyšela ne jeden, ale 2 (a možná někdy snad až 3?) hlasy, jak se spolu baví. To jí připadalo divné, ale myslela si, že jí blbne psychika z hladu. O DID nic nevěděla (to se začínala dozvídat až cca od 28 let).



Poslední dobou to bylo "nový den, nové trauma" (vynořené/zobrazené) - převážně jenom ve snech. Až si naposledy změnil profilovku keane (takže byl minimálně chvíli front nebo blízko front kvůli psaní článků). Ten se pak front většinou průběžně střídá s ladou, ale dokud je ten, kdo si změnil profilovku naposled (na svojí) minimálně v blízkosti front (že alespoň ovlivňuje), tak tam jeho obrázek zůstává. Někdy někdo ale profilovku nezmění (=změnit nechce a nebo tam dá obrázek někoho jiného..), takže při systému změn profilovky dle aktuální front osobnosti se naopak mohou více a lépe maskovat.

No takže keane změnil na jedné platformě profilovku celku (na svou) a pak před spaním už jsem se cítila jako holka, ale neřešila jsem to a šla jsem spát. Po ránu začala být front a pak co-front (s ladou) Nina a to postupně (takže nejdříve "prosakovaly" její myšlenky). Např. "obarvím si vlasy na růžovo, já to tak chci i kiana, takže to jsme dvě proti jedné, takže většina/jsme v právu". Ještě zhruba předevčírem byla front osobnost, která při procházení kolem zrcadla uvažovala nad tím, že světle hnědé vlasy jsou nejlepší (keia?). Nina si na tuto vzpomínku letmo pamatovala (proto si myslela "dvě proti jedné"). Bohužel si nepamatovala na jiné osobnosti (kromě kiany, keii, 11 a dětské v podvědomí). V profilovce jí obrázek kluka vadil, protože nevěřila, že existují mužské osobnosti ("že bych se mohla cítit jako kluk" - pamatovala si na všeobecně uloženou krátkou vzpomínku, jak tělo mění profilový obrázek, ale neměla vůbec přístup k prožívání daného okamžiku - např. jak se..ten, kdo to měnil..cítil a proč to udělal/a). Jenže.. byla co-front s ladou, která si tyto dnešní zážitky snažila pro všechny zapamatovat, kvůli napsání článku (Nina nevěděla s kým je front, ale věděla, že je co-front jakoby s průhledným polem vědomí, které jí nechává prostor pro její vlastní rozhodování - přemýšlela, jestli to není ta údajná "spojovací", na kterou ona nevěří - jenže tato osobnost měla svůj cíl uvařit jídlo, a jinak jí to bylo jedno=nechávala pole působnosti mimo záměr vaření; ale spojovací by vlastní činnost mít asi..dle článku..neměla). No a lada šla tedy uvařit to, co je nejlepší pro tělo (dostatek bílkovin) a zároveň co by se brzy zkazilo, když se to do pár dnů nesní. Taky slíbila keanemu, že uvaří něco jiného malého navíc pro dětskou osobnost (=na přání). No takže Nina u toho vaření pouze přemýšlela a pak jí napadlo "udělám ještě toto" (asi náhle vytlačila ladu pryč, přičemž ale zapomněla na to jídlo na přání a chtěla vytáhnout jiné kuchyňské náčiní) a začla otevírat skříň v kuchyni, ale keane v myšlence (=cizí myšlenka) řekl "plním slib" a na chvilku převzal vládu nad tělem: Ninu zatlačil pryč, takže jakoby byla potlačená/v pozadí a tělo místo toho, co se právě chystala vytáhnout ona, z té skříně vytáhlo malý hrnec (potřebný na uvaření toho slíbeného jídla). Takže to (slíbené) nakonec uvařila, ale divila se, že jiné/další osobnosti jakoby existují, (musela to začít uznávat) když s ní komunikoval.

Nina uvedla, že se vždy jmenovala Keia a jméno si chtěla změnit na "Nina" jenom kvůli tomu, že se (toto jméno) víc hodí k jejímu vzhledu (s těmi růžovými vlasy). Taky po ní keane chtěl, že když už je u pc (to bylo ještě než začala být co-front s ladou = než odešla vařit), tak aby začla s promazáváním mailu (alespoň do určitého datumu), protože se tam hromadí už přes 500 e-mailů (většina reklamy/nabídky z různých e-shopů). To jí ale jenom skrytě=nepozorovaně ovlivňoval (aby tam=do mailu sama chtěla jít). Takže ona už v 3-5tém mailu (dál se nedostala..) zahlédla výhodnou nabídku (slevu) na nový typ mobilu, takže to rovnou objednala (mobil stejně potřebuji nový, protože ho mám celkem dlouho a je extrémně zasekaný, pomalu přestává fungovat; a sleva je to výhodná, takže skoro nikdo moc nenamítá - jen jedna osobnost si myslela, že to je blbost, protože to nepotřebuju: ten starý mob by ještě pár měsíců určitě vydržel). Ostatní osobnosti na to pak skoro zapomněly (poté, co se stáhla pryč), že ho vlastně objednala.
Což mi připomnělo, že když někdo šel vyzvednout do zásilkového boxu balíček naposledy, tak po rozbalení doma si myslel/a, že vůbec neví, "že" ani "proč" jsem to objednávala (když to nepotřebuju = taky to bylo objednáno na základě nabídkového e-mailu.. jen jedna osobnost objednává tímto stylem). Ale Nina si (když byla co-front) u vaření tuto vzpomínku prohlížela a myslela si, že vše, co objednala, je potřebné (a pokud existují další osobnosti, tak by jí všichni měli být za to vděční).

Nina také nevěří na trauma 11 ani na to, že existuje ruská osobnost (kiana nevěří na trauma 11ky, ale o ruské osobnosti je přesvědčená = asi se s ní v podvědomí setkala?). Nina nevěří ani na jiná traumata (po vaření jí keane nutil, aby šla napsat naplánovaný článek, když už je stále front; jenže ona nedávala, že by psala o něčem, čemu nevěří). Jelikož nevěří traumatům, tak dnešní den (kdy od včerejšího večera pomalu postupovala front) byl po delší době první bez snu o trauma! Kiana je stále v podvědomí v depresi (vyšla na malou chviličku blízko front), takže ta teď už asi ani neví, jestli na všechna ta traumata věří a nebo ne. Smyslem tohoto webu je (dle kiany) psát kvůli tomu, abych na nic nezapomněla. Protože při psaní do papírového schovaného deníku - mohou některé osobnosti zapomenout kde je (schovaný..nebo nevědět, že existuje). Zato o webu ví snad všichni - jenže! Nina se trochu kamarádila s 11 (dnes si při vaření pomyslela, že s 11 byla alespoň sranda), jenže nevěděla o tom, že 11 je extrémní (bavila se s ní jenom v čase koukání na výklady karet) a nepamatovala si ani na její trauma (které se díky své podivnosti snad ani "nedá zapomenout"; asi proto, že tomu nevěří..). Přitom v dětství mě z ničeho nic párkrát napadl divný nápad, např. pomocí tašky naplněné kameny, kterou držím, se potopit hluboko (to byl vliv 11). Ani kiana si ale sama nejprv nemohla vzpomenout na to, proč vlastně 11 tento web založila (po delší chvíli pátrání v paměti jí došlo, že kvůli tomu, že programovala pomstu zlým bytostem a chtěla jim to dát vědět). Kiana zjistila, že i další osobnosti mezi sebou mají amnestické bariéry různého druhu, takže úsilí psaním bylo k ničemu = z toho měla ještě větší depresi.

Nina možná trochu vidí do vnitřního světa, protože když ji keane nutil do psaní plánovaného článku, tak si pamatovala, že to jedna z osobností chtěla napsat = plánovala; a pak to ale ve vnitřním světě i napsala! Ten nejlepší článek o nových vynořených vzpomínkách, kterým některé z osobností nevěří (z pohledu více osobností) - ten ale reálně nenapíšu. Ona to opět vnímala jako (moje) tělo, které píše (vzpomínky jiných osobností vidí z pohledu 3. osoby, kdy neví, co se děje uvnitř=prožívání). Tedy ona neví, kolik je osobností, kdo byl front, vidí totiž jen vzpomínku na tělo. No a tady viděla vzpomínku na paměť z vnitřního světa, který byl stejně reálný jako irl (pokoj byl ale trochu jiný a byl v něm jiný nábytek). Nina asi "převzala" schopnost maladaptive daydreaming, při kterém lze prožít (představou) asi cokoli chce(me). Jenže toho téměř vůbec nevyuzívá, protože si myslí: "Místo toho, abych řešila trauma (nebo představy), bych(om) se měla spíše zaměřovat na vydělávání více peněz. Nač (dle ní ..to se dozvěděla z tohoto webu) různé osobnosti zkoumají traumata a zůstanou chudé (protože to..řešení trauma..zabírá hodně času)." Ona si před časem dokonce jeden čas hledala bohatého přítele, jenže si nedovede představit, že by měla s někým mít sex (jen by se s ním kamarádila..takže nic).
Stejně tak 11 asi trochu nějak vidí do vnitřního světa..
Nina si pamatuje z pohledu 1. osoby, co ona sama naposled dělala, když byla front; ale vzpomínky ostatních vidí (jakoby když si to stáhne z uložených) z pohledu 3. osoby mimo tělo = pozoruje tělo z dálky.

Tyto zážitky s přehazováním / komunikací mezi osobnostmi nejsou tak časté (a že bych si nepamatovala, co jsem objednala, se děje spíš jenom výjimečně). Ještě jsem zapomněla napsat, že Nina se cítí sice bez věku, ale spíše mladě (není puberťačka, ale "na prahu dospělosti" tak nějak např. 19 let = ale bez věku..). Zatímco ostatní osobnosti, které jsou "bez věku" = jsou normálně dospělé (akorát nemají žádný věk => ..jakoby "mimo věk").



Chystala jsem se na článek o kianě, ale přestala mi fungovat určitá oblast písmen na klávesnici, tak jsem si dala pauzu a koukla se na youtube videa, k notebooku jsem donesla externí klávesnici, ale to bych musela psát u stolu.. Když už jsem pak chtěla psát a ani po např. 2 hodinách to stále nefungovalo, viděla jsem vzpomínky lady, které se to při psaní článků už taky jednou stalo a že jí to prý 11 uměla svou myslí zpravit. Notebook už je starý a klávesnice často vynechává písmena náhodně (no některá víc než jiná), i když klikám správně; a občas přestane fungovat celý úsek písmen např. na 5 minut, načež sám od sebe opět naskočí. Takže jsem čekala, zkoušela jsem to, ale nic. Zeptala jsem se tedy (myšlenkami) 11ctky, že jí prosím, jestli by mi s tím přišla pomoct. Ona mi začala v myšlenkách odpovídat (radit jakým způsobem mám tu oblast písmen zkusit zmáčknout, např. s jakou silou). Stále nic, ale ona že prý cítí, že už je to trochu lepší; ale i tak bude muset přijít pomoct: z podvědomí něco prudce vyšlo přede mě, což mě vytlačilo z front kousek dozadu (jako bych před sebou měla neviditelnou zeď, takže jsem nemohla vůbec nic vnímat) - trvalo to tak vteřinu, možná ani ne (nedotkla se pc, protože pohyb těla bych asi cítila; navíc to trvalo tak kratičkou dobu, že by nic udělat ani nestihla..). No a jakmile jsem byla zas zpátky, zmáčkla jsem klávesy, které všechny opětovně fungovaly!

Když programovala přes to svoje rozhraní, tak jelikož má ráda putina, chtěla alianci pomoct se zachraňováním unesených dětí, takže (to bylo časově i trochu z hlediska skills náročné) propojila telepatii atd., aby se o týraných dětech někdo dozvěděl (a mohli je pak tím pádem jít vojáci zachraňovat). Programovala (mimo jiné i) "že unesené děti nějací lidé uvidí na obrazovce (=jakékoli; tedy v mysli/vnější)" no a krátce na to vyšel článek na RRN 24.4.2024 o tom, že na UA začal DS vysílat přes nějaké speciální dekódovací zařízení TV obraz unesených týraných dětí - to jí trošku rozhodilo - ale myslela si, že celý svět je simulace vyplozená mojí fantazií - takže nic se skutečně neděje (ptž realita je jen pouhým snem). Nakonec zjistila, že se to možná reálně stalo, což byl trauma trigger, takže musela být chvíli pauza na odpočinek. Bohužel neuměla naprogramovat nic lepšího, co by mohlo děti zachránit (kromě "aby simulace nabídla ke stažení schopnosti k boji/obraně/útěku dětem v nouzi", jenže takové děti jsou většinou tak rozhozené, že si schopnosti z morfogenetických polí nedokážou stáhnout). 11 si myslí, že DS = zlá NPC, takže musí simulaci (=když do ní ona něco naprogramuje) bezpodmínečně poslechnout. Jenže když jim pak tedy do mysli programovala, že musí pustit ty unesené děti (co nejdříve), tak se to nestalo.. Jen vyšel článek na seznamu, ve kterém 1. dáma UK uvedla "Tímto tempem bude trvat 50 let, než je vrátíme." (s největší pravděpodobností tím myslela "než je najdou/zachrání a poté vrátí"); jenže já jsem přes simulaci v dřívější době telepaticky vnímala, že DS unesené děti, po dosáhnutí staršího věku, propustí (kvůli tomu, aby se všem jakoby více vyplatilo neosvobozovat je). Aby (jakože) měly větší šanci na přežití když je nikdo neosvobozuje (protože při osvobozování jim DS více ubližuje). Já to nechávám na alianci, která je podle mě dokáže osvobodit. Sama nic účinného (kromě obecného automatického spravedlivého splacení karmy) naprogramovat neumím. Takže spoléhám na / věřím automatický/ému program/u simulace.

Ještě jsem si vzpomněla na jeden zážitek z běžného života: Než se 11 naplno objevila (což bylo asi tak na začátku března 2024; ale nejprv se ukázala s tím traumatem asi ještě dřív), tak jsem někde podepisovala nějaký (nevýznamný) papír a pani asi měla špatný den, protože byla nepříjemná a kvůli blbosti zvyšovala hlas. Neměla jsem náladu na hádku, takže jsem si jen řekla, že to přejdu (cesta nejmenšího odporu). Jenže (i když jsem to nechtěla) se mi přehodila náhle osobnost ve chvíli, kdy mi říkala "vyplňte dnešní datum a vedle podpis". Takže "já" (=nějaká jiná osobnost - nevím která, ale pravděpodobně 11) jsem se z ničeho nic někde objevila a rychle jsem začala přemýšlet "kde to jsem" (v povědomí mám uložené obecné informace pro všechny, např. kde bydlím atd.), takže na toto jsem nějak přišla. Ale vůbec jsem nevěděla, jaké je datum.. Koukla jsem se z okna a říkám si "venku je jasný den (svítí slunce..bez sněhu), takže měsíc by mohl být něco mezi dubnem a podzimem", no paní mi naštěstí netrpělivě napověděla "den, měsíc". Jenže já nevěděla ani rok! Takže jsem rychle začala přemýšlet "co bylo za rok minulý rok? (třeba o Vánocích, tento den se totiž většinou dobře pamatuje - musím si vzpomenout, co jsem v tento významný den dělala a pak mi snad přijde na mysl i rok)" jenže jsem vůbec netušila. Říkala jsem si "Vím, že už je určitě víc jak rok 2000, takže dva tisíce něco , jenže kolik?" Naštěstí se to vyřešilo (ale byl to trapas).

11 mi ve snu ukázala, že bývala front i v nouzových situacích např. kolem 20ti let věku těla (takže nebyla úplně uspaná přes 20 let, nýbrž tak těch 10 let). To se ale někde objevila jen na chvíli a moc nevěděla, kde je atd. Takže o normálním životě přehled vůbec neměla..

Na X jsem si přečetla příspěvek Q "toto není hra" a 11 začala z podvědomí blíže front přemýšlet, jestli jí v dětství někdo nelhal a my nežijeme ve hře? Když ona vystoupí front, tak si ale většinou řekne něco ve smyslu "tak už jsem zas v této hře".